Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je závažná infekce mozku způsobená virem klíšťové encephalitidy. Přenašečem je klíště, které přenáší virus na člověka. K infekci dochází nejčastěji od dubna do srpna, což odpovídá době hlavní aktivity klíšťat.

13 klistata

V České republice je výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou nejvyšší z celé Evropy. Přesto v proočkovanosti patříme v Evropě na  3. nejhorší místo. Některé regiony jsou rizikovější (klíšťata jsou více promořená virem encefalitidy). Na mapce je stupeň rizika je vyjádřen intenzitou barvy.

14mapa

Úmrtnost na klíšťovou encefalitidu je nízká (kolem 1-1,5%).  U pacientů s onemocněním klíšťovou encefalitidou bývá dlouhodobá pracovní neschopnost, která v průměru dosahuje  9 měsíců. U některých pacientů jsou následky trvalé, např. obrny, chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění, snížená výkonnost, deprese atd. Onemocnění mívá těžší průběh u dospělých než u dětí.

Možnosti prevence

Riziko infekce člověka je závislé na době pobytu v rizikové oblasti a typu rekreační aktivity (k rizikovým aktivitám patří např. kempování, rybaření, houbaření apod). Přínosná je ochrana vhodným oblečením (dlouhé rukávy a kalhoty) a používání repelentů. Po pohybu v rizikovém prostředí bychom se měli dobře prohlédnout a přichycené klíště co nejdříve odstranit.

Kdy a čím očkovat?

Velmi účinnou ochranou proti klíšťové encephalitidě je očkování. Očkovací látky se vyrábí z virů neschopných vyvolat onemocnění. Účinnost očkování se uvádí 95-100%.  Očkovat lze celoročně. Nejvhodnější doba pro očkování jsou chladné měsíce, kdy se používá standardní očkovací schéma, které zahrnuje 3 dávky: 2. dávka se dává v době 1-3 měsíce po 1. dávce, 3. dávka 5-12 měsíců po 2.dávce.

Očkování je však možné celoročně. Pokud se očkování zahájí během klíšťové sezóny, je možné zrychlené očkovací schéma: Při zrychleném očkovacím schématu se podají 2 vakcíny v intervalu 14 dní. Spolehlivé ochrany proti onemocnění se dosahuje 14 dní po 2. dávce.

Dojde-li během očkování k přisátí klíštěte, doporučuje se pokračovat v očkování po 30 dnech v případě, že nedojde k onemocnění klíšťovou encefalitidou.

16. ockovaci shcema

Na evropském trhu jsou dostupné dvě očkovací vakcíny:  FSME-Immun a Encepur. Vakcíny se aplikují nitrosvalovou injekcí do ramene. První přeočkování  posilující očkování (tzv. booster) se podává maximálně za 3 roky po základním očkování,  za 5 let je možno podat další booster.

Riziko očkování je velmi nízké. Zřídka dochází k místním nežádoucím účinkům, jako je zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu. Jiné celkové příznaky jsou po očkování vzácné a mizí do několika dní.

Kdy neočkovat?

  • při akutním horečnatém onemocnění
  • při známé alergii na některou ze složek vakcíny (vaječný bílek)
  • dojde- li po předchozím očkování proti klíšťové encefalitidě ke vzniku komplikací, jejichž příčina nebyla vyjasněna
  • u těhotných žen

Toto očkování samozřejmě nechrání proti jiným infekčním onemocněním přenášenými klíšťaty jako je borelioza.

Očkování proti klíšťové encephalitidě doporučujeme, neboť poskytuje velmi účinnou ochranu před potenciálně velmi závažnou infekcí centrálního nervového systému.

Úhrada očkování

Očkování proti klíšťové encefalitidě patří mezi tzv. doporučovaná očkování. Doporučovaná nejsou proto, že by byla méně důležitá, ale proto, že je zdravotní systém není schopen plošně ufinancovat. Od 1.1.2022 je očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno zdravotními pošťovnami osobám nad 50 let věku.  Pojišťovny přispívají na toto očkování i mladším pojištěncům. Aktuální informaci můžete dohledat na webové stránce Vaší zdravotní pojišťovny.

Jak odstranit přichycené klíště?

  • Místo přisátí desinfikovat jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
  • Pomocí navlhčené textilie lehce viklat se strany na stranu klíštětem, které se po 2-3 minutách uvolní. V případě potřeby lze klíště opatrně podebrat a vyjmout pinzetou.
  • Klíšťaty netočit! Při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži napadeného a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět.
  • Místo po odstraněném klíštěti znovu desinfikovat jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
  • S každým klíštětem je třeba zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem (tuto zásadu respektovat i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat; při této práci je vhodné používat gumové rukavice)
  • Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat 2-3 dny, ale nezvětšuje se (!).
  • Po odstranění klíštěte je třeba místo pravidelně kontrolovat.
  • Při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne), při zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit lékaře a informovat ho o napadení klíštětem. Může se jednat o jinou infekci přenášenou klíštětem, a to kožní formu borreliozy (viz. obr).

17 kozni borelioza

MUDr. Robert Wohl